Horňácký sbor z Velké nad Veličkou

Facebook Google+ Náhled knihy Ukázka skladeb

Kroje

Horňácký kroj z Velké nad Veličkou je zdánlivě méně honosný, ale výtvarně a tvarově velmi uměřený. V ženském oblečení se vyznačuje dvěma zástěrami, kratšími než spodni rubáč. Zadní, za mokra řasený šáfránem žlutě zbarvený se nazývá "fěrtoch". Přední "fěrtuška" (zástěra) je buď červená nebo bílá s drobnýni kvítky pravidelně rozsetými nebo seřazenými v řadách. Rukávce mají nepatrně nabrané rukávy, napříč střídmě vyšité, s malými kadrlemi nad loktem. Čtverhranný límec kryje ramena a část zad. Je bohatě vyšívaný řadami geometrických vzorù a olemovaný krajkou. Typický je ženský živùtek, zvaný "kabátek", zdobený soustavou zelených sametových stuh s červeným lemem, které sledují zvláštní střih do vyčnívajících a odstávajících hrotů. Děvčata chodí buď prostovlasá nebo v bílých, drobně vzorovaných šátcích s čtyřhranným, naškrobeným dýnkem. Konce šátku dekorativně kryjí celá záda. Mužský kroj posiluje štíhlou linii úzkými, světlemodrými na puntu a stehnech střídmě vyšitými nohavicemi. Plátěná košile s širokými rukávy zúženými do manžet má černou geometrickou výšivku na límci. Mužský soukenný "prucel" (vesta), nyní tmavomodrý, zdobený šňùrováním se dvěma řadami knoflíkù je silně podkovovitě vykrojen a nosí se otevřený.

Mužský a ženský kožich z Velké nad Veličkou je osobitého střihu s kontrastní aplikací na švech a lemech a s barevně podloženými vystřihovanými ornamenty. Patří vedle starých podlužáckých a vlčnovských k nejosobitějším slováckým kožichùm. Horňácký kroj představuje starožitný konzervovaný typ lidového oděvu se slovenskými vlivy i vlivy kultury panonské nížiny. Deset horňáckých obcí se dále diferencuje uvnitř na pět okrsků, které se např. liší barvami i tvary výložek na halenách a rohových výšivek na mužských kabátech. Velký límec haleny nazvaný "darmovis" nebo "hazucha" se za deště a větru přehazoval přes hlavu. Koncem 19. století byly na Horňácku pro obřadní příležitosti oblíbené tmavomodré "mentýky" (tříčtvrteční ženský kabát) lemované liščí kožišinou, nebo světlemodré s černým beránkem, které dobře harmonovaly s hustě "vrapovanou" (skládanou) šafránově žlutou sukní. Slavnostním doplňkem byla starobylá, na koncích zlatožlutě vyšívaná a krajkou zdobená "šatka" (obdélníkový pruh látky). Ke skvostùm slováckých výšivek patří geometrické kompozice na dýnkách čepcù z Velké nad Veličkou a Javorníka. Uvazuje se přes ně "šatka" "hore konce" nebo "dolu konce", lemující škrobené čepce jako křídla motýla.

Uměřený a barevně sladěný kroj z Javorníka je osobitým typem horňáckého kroje. Obřadní svatební oděv nevěsty měl typický žlutý "fěrtoch" (sukni) bílou "fěrtušku" (zástěru), žlutě vyšívané rukávce, sametový "kabátek" (živùtek) s ostrými špičkami vpředu. To všechno zakrývá však obřadní velká plachta se zlatožlutým vyšíváním a širokou krajkou režné barvy uprostřed. Na hlavě nesla "hladění" (pentlení) s věncem a vysokou korunkou. Ženich ve světlemodrých nohavicích s červenými lemy u puntu a u kolen, v modrém kabátě s bílým, červeným a černým lemem na podšívce a s červenou manžetou na rukávě, je opásán širokou "šatkou" s barevně vyšitými konci. Tu mu věnuje nevěsta. Klobouk "hrotek" s úzkou nahoru obrácenou stříškou, obtočen pestrými žinilkovými "húsenicemi", je u ženicha navíc ozdoben "pérem" (zhotoveným z dřevěné větvičky ovinuté nekrouceným zeleným a červeným hedvábím). "Starý otec" v houněném bílém kabátě s černou výložkou na rukávě drží v ruce jako ženich obřadní lískovku se zelenou snítkou z rozmarýny a bílou mašličkou.